8. jubilejní zastavení

Pokračujeme v „četbě na pokračování“ z knížky Sr. Gertrud Huber: Matka Marie Terezie Schererová – Matkou v těžkých dobách.

8. „Láska nikdy nepřestává“

Matčina láska se šířila ze svého ohniska do stále širšího záběru, a to jak ve Švýcarsku, tak i v zahraničí. Zakládala provincie v Čechách (počátky 1860, provincie 1871), Horním Rakousku (1865), Slavonii (1868; dnes území Chorvatska), jihorakouském Štýrsku (1872), na Moravě (1870). Provinční domy s vlastními noviciáty se staly středisky, odkud se díla lásky dále šířila. Matka Marie Terezie odvedla úžasně mnoho práce. Jak to dokázala? Její tajemství poodhalí letmá poznámka v jednom z jejích dopisů: „Mám pořád naspěch; mám čas pečlivě rozdělený na minuty.“ Co se za tím skrývá velkorysého zapomínání na sebe, duševního vypětí a odříkání! Svá vlastní přání dala zcela stranou, aby se dala plně k dispozici a pak dokázala uskutečnit netušené velké věci.

Osobně uvedla sestry do celkem 435 působišť. S každou pracovní povinností sester byla dopodrobna obeznámena, věděla o potížích každého ústavu. Matkou ji nazývalo 1658 sester – ona vynaložila všechno, aby jí byla každé z nich. Každou ze sester znala osobně, s mnohými si dopisovala, navštěvovala i sestry v zahraničních provinciích nebo na odlehlých ústavech, přesto, že byla často na pokraji sil, že cestovala tím nejprimitivnějším způsobem, nezřídka pěšky. Každému toužila přispět radou a dobrým slovem, pro každého měla v srdci lásku a neváhala ji dát najevo.

——————

Na fotografii níže je provinční dům v Choryni na Moravě. Pro rostoucí společenství sester nestačil už dům v Napajedlích, kde se nacházela i škola. Proto v roce 1882 byl provinční dům přesídlen do prostor bývalého choryňského zámku.

13. listopadu 1885 navštívila Matka M. Terezie sestry v Choryni, aby jako obvykle „sestry povzbudila a nadchla k větší horlivosti,“ jak je psáno v kronice sester.

Koncem prosince 1887 došel do Choryně jeden z posledních dopisů Matky Marie Terezie. Píše v něm mimo jiné: „Je velmi nejisté, zda k vám budu moci příští rok přijet. Cítím, že pokročilý věk na mne dost tíživě doléhá. Kdyby mne nepodpíraly modlitby mých sester, nevydržely by mé síly dlouho… V novém roce využijte všech příležitostí k obohacení pro věčnost, neboť žijeme jen krátký čas ve srovnání s věčností.“